Zajímavosti související s tématem pěstování borových a dubových porostů

Na lesní správě se nachází genová základna dubu zimního, jež je jakousi zásobárnou reprodukčního materiálu. Jedná se o nejrozsáhlejší západní souvislý výskyt dubu zimního v České republice. Cílem hospodaření je zachování genetické hodnoty a biologické různorodosti dřevin, maximální snaha o přirozenou obnovu. V případě umělé obnovy je použit sadební materiál, jehož původ pochází z dané genové základny. Genová základna byla vyhlášena v roce 1988, její platnost je revidována a prodlužována na základě odborných posudků vždy při obnově LHP. Aktuálně její výměra činí 413 ha, rozkládá se na obou březích Střely na revírech Čečiny a Doubrava. Nejstarší porosty dosahují věku 170 – 180 let. Největší poslední úroda žaludů byla v letech 2012 a 2018, sebráno bylo vždy cca 60 q. Genová základna je demonstračním objektem dubového hospodářství.

Na lesní správě na revíru Doubrava se nachází semenný sad borovice lesní založený v roce 1980. Cílem je získávání dostatku kvalitního osiva pohodlným a levným způsobem. Plocha sadu činí 6 ha, vysázeno zde bylo 1200 roubovanců ve sponu 6×8 m, rouby byly odebírány z uznaných výběrových stromů v rámci dnešní PLO6. Sad je oplocen, udržován černý úhor, chemizace, každým druhým rokem je prováděn ořez a tvarování. Průměrné sběry se pohybují kolem 30 q ročně. V roce 2018 byl na sousedním revíru Kamenice založen další semenný sad borovice lesní 2. generace.

Další zajímavostí či spíše specifikem na lesní správě je těžba kaolinu, která zasahuje revíry Kamenice a Plasy. Těžba je známá od poloviny 19. století, úzce souvisí s dřívější těžbou černého uhlí na Plzeňsku. Z původních 15 dobývacích prostorů či ložisek je soustředěná do oblasti Horní Břízy a Kaznějova a prováděna výhradně již povrchově. Za tímto účelem každoročně odlesňujeme několik hektarů lesa, plochy jsou dočasně vyjímány na 25 – 30 let, po vytěžení rekultivovány a následně předány lesní správě s porosty ve stadiu zajištěné kultury.    

Zajímavá kulturně historická místa na území lesní správy

Klášter Plasy

Klášter v Plasích je dominantou severního Plzeňska, založen již v roce 1144 v údolí řeky Střely. Zásadním způsobem byl  přestavěn v 17. až 18. století. Celý areál byl prohlášen Národní kulturní památkou. V těsné  blízkosti se nachází nově opravené a funkční objekty Národního technického muzea s bohatou stavební expozicí. Po rekonstrukci je v provozu i historický pivovar.

Zámek Manětín

Barokní zámek vznikl přestavbou původní tvrze. Do dnešní podoby jej upravili majitelé z rodu Lažanských, kteří jej vlastnili více než 300 let. Prohlášen za národní kulturní památku.

Rabštejn nad Střelou

Nejmenší historické městečko v České republice i v Evropě, dnes součástí Manětína. Je položeno uprostřed lesů na řece Střele, na rozhraní krajů Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Středočeského. Najdete zde řadu památek – zříceninu hradu, zámek, kamenný most i původní domy s typickou břidlicí.

Mariánská Týnice u Kralovic

Společně s kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalým probožstvím cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic. Dnes slouží jako Muzeum a galerie severního Plzeňska.